Sportovní Štiřín

Synonymem sportovního Štiřína je golf. U zrodu golfu u nás stál František Ringhoffer IV. Byl nejen úspěšným průmyslníkem, ale i vynikajícím sportovcem. Patřil k prvním automobilistům někdejší rakousko-uherské  monarchie,  jako jeden z prvních u nás hrál fotbal, tenis a hokej – a pochopitelně byl jedním ze zdejších prvních golfistů, dokonce již na samém začátku 20. století. S golfem se seznámil na své cestě do Anglie a po svém návratu tam vyslal svého zaměstnance pana Doležala „na zkušenou“.  Na svém pozemku v Olešovicích nedaleko Štiřína dal vybudovat  jedno z prvních golfových hřišť v Čechách. Mělo zprvu jen tři jamky, ale později bylo rozšířeno na devět jamek;   s přihlédnutím k charakteru hřiště (obousměrné) to bylo tedy hřiště 18 jamkové. Vzhledem k původnímu, ač soukromému hřišti nesl i nově založený místní klub Ringhofferovo jméno: Ringhoffer Golf Club Volešovice.

Ringhofferové, zejména František IV., jeho syn František V. a jeho bratranec Felix se brzy stali předními hráči golfu u nás, ale současně i obětavými propagátory tohoto sportu vůbec.

Se skupinou podobně založených přátel pak František Ringhoffer IV, založil významný Golf Club Praha. Navrhl a dozoroval výstavbu golfového hřiště v Praze-Motole, zasloužil se i o výstavbu hřiště v Klánovicích, konsultoval i Karlovarské hřiště. V roce 1929 byl právě na motolském hřišti uspořádán první celostátní golfový turnaj (tzv. Švestka Golf Cup), z něhož se posléze vyvinulo Mistrovství ČSR. Františkův syn František Ringhoffer V. v tomto turnaji obsadil druhé místo. Od roku 1931 se v ČSR hrál i dámská obdoba zmíněného turnaje, která opět nesla jméno „zakladatele“  dámský Ringhoffer Cup.  František Ringhoffer V. se 1. června 1930 stal vítězem prvního Amatérského národního mistrovství Československa v golfu a získal pohár T.G.Masaryka. Společně se Sašou Schubertem pak František V. vyhrál první ročník Středoevropského poháru v golfu. Vedoucí čtveřici nejlepších hráčů u nás tvořili Felix Ringhoffer, Saša Schubert, František Ringhoffer V. a T.Hanák.

V listopadu 1931 byl František Ringhoffer IV. zvolen prvním presidentem Golfového svazu ČSR, v roce 1934 se navíc stal i předsedou Golf Clubu Praha  a byl jednoznačně nejvlivnějším činitelem  československého golfu. Golfový svaz tehdy tvořily čtyři kluby: Ringhoffer Golf Club Volešovice (zal.1931), Golf Club Praha (Motol; zal.1926), Golfový klub Piešťany (zal.1913) a Golfový klub Lišnice; mimo svaz stály ještě kluby v Karlových Varech a v Mariánských Lázních. Víc klubů v roce 1933 v ČSR nebylo.

U příležitosti 60. narozenin Františka Ringhoffera IV.  vydal golfový svaz  zdravici, v níž  byly zdůrazněny především osobní vlastnosti jubilanta např. takto: „Baron Franz Ringhoffer je sportovcem v pravém slova smyslu. Je jedním z těch, kteří pamatují dobré časy sportu a nevěděli nic o profesionalismu. Pěstuje sport pro sport samotný, neusilujte o úspěch, nýbrž o podporu sportu… Kdyby byla vypsána soutěž o nejoblíbenějšího muže sportovní obce, soustředily by se u něj pravděpodobně všechny hlasy, neboť nemá žádného nepřítele, což o sobě může říci málokdo.“

Na jiném místě bylo o Františkovi Ringhofferovi IV,. řečeno, že je osobností a autoritou, těšící se úctě a pozornosti u všech golfistů i daleko za hranicemi státu.

Ještě v roce 1938 u nás na Ringhofferovo pozvání  zasedalo předsednictvo Evropské golfové asociace.

Druhá světová válka a poválečné události na dlouhá desetiletí přerušila sepjetí Štiřína a golfu, ale i vývoj a téměř samotnou existenci tohoto sportu u nás vůbec.

******

Snad to byl genius loci někdejšího ringhofferovského dominia na Kamenicku, který vedl v osmdesátých letech 20.století Václava Hrubého, tehdy vedoucího údržby objektů Ministerstva školství ČSSR, k tomu, že začal uvažovat o obnově golfu v této oblasti. Na někdejších pozemcích Ringhofferova hřiště vyrostly rodinné domky a jiná zástavba, a bylo třeba vyhledat jiné vhodné místo. Určitou možností bylo využití prospektů, dlouhých průhledů, které ve štiřínském parku obnovovali nadšenci vedení právě Václavem Hrubým. Nadšení a zápal, které Václav Hrubý přenesl na ostatní své kolegy a spolupracovníky se projevil ve zbudování šesti jamek. Jamky byly „vyrobeny“ z plechovek od konservy luncheonmeatu, „farwaye“ se sekaly kosou, první treninky probíhaly s kaštany a holemi, vyráběnými ručně v domácí dílně. Začátky renesance skutečného golfu ve Štiříně se datují do roku 1987, kdy Václav Hrubý založil golfový oddíl, skrytý pod hlavičkou T.J. Slavoj Velké Popovice a to jen díky pochopení tehdejšího předsedy jednoty pana Šimáčka.

Se změnou režimu v roce 1989 bylo možno vystoupit „z ilegality“ a díky neutuchajícímu nadšení a obětavosti místních zaměstnanců a jejich rodin je brigádnicky dobudováno a slavnostně otevřeno 6 oficiálních jamek. Vedle Václava Hrubého se na přípravách podíleli Adolf Wágner, Ladislav Němeček, Václav Šticha  z Útvaru technického zabezpečení  Ministerstva školství (a jejich děti Radek, Jirka, Petr a Libor). Aktivně se zúčastňovali i Petr Novotný, Pavel Mráz, Jiří Krejčí, Jiří Nathan, Vlasta Burian a Ladislav Dudek.

V roce 1992 založil Václav Hrubý Golf Club Štiřín, který se stal členem Českomoravského golfového svazu a později České golfové federace. Václav Hrubý byl zvolen prvním presidentem klubu.

Zápal pro hru  u místních členů se také projevil sportovními úspěchy. Děti tvůrců „štiřínského zázraku“, odrostlé na „tréninkových“ kaštanech získaly řadu významných golfových trofejí a vítězství a dodnes, již jako dospělí, patří mezi špičkové české golfisty, trenéry a funkcionáře.

V roce 1993 byla zahájena tradice nejvýznamnějšího štiřínského turnaje Ringhoffer Open. Postupně byly dobudovány další tři jamky a v roce 1997 Emanuelem Ringhofferem bylo slavnostně otevřeno devítijamkové hřiště.

Slibný rozvoj golfového dění ve Štiříně byl násilně zastaven  v roce 1999, kdy do života Václava Hrubého fatálně zasáhla česká politika. Aféra v režii bývalého ministra zahraničí ČR Jana Kavana a jeho generálního sekretáře Karla Srby, známá jako Kausa Štiřín  měla pro golfový sport  ve Štiříně negativní ekonomické a hlavně morální důsledky (zachycené mj. v knize Velmi hrubý Štiřín).

Po návratu Václava Hrubého do funkce ředitele zámku Štiřín  na jaře roku 2003 byla zahájena činnost s cílem obnovy ekonomické prosperity a revitalizace čtyřletou nezdržnou zanedbaného zámeckého areálu, včetně golfového hřiště.

V duchu ringhofferovské tradice  Václav Hrubý založil v roce 2003  minulostí neposkvrněný Ringhoffer Golf Club  a jeho presidentem se stává jeden ze „štiřínských golfových dětí“ pan Libor Šticha. Ringhoffer Golf Club je členem České golfové federace, má více než 500 registrovaných domovských členů a desetičlennou  skupinu čestných členů, osobností z veřejného a kulturního života.

Získání pozemků za Všedobrovickým potokem a Debrným (Hornostruhařovským) rybníkem umožnilo v roce 2005 navázat na původní „devítku“, jejímž autorem byl Václav Hrubý projektem nového 18 jamkového hřiště, jehož autory byli Jiří Velden, Václav Hrubý a Libor Šticha.

V letech 2005 až 2007 bylo již podle tohoto projektu vybudováno nové devítijamkové hřiště s vysokými sportovními parametry (par 70), včetně automatického zavlažování.

Golfové hřiště ve Štiříně je v celostátním i středoevropském kontextu unikátní pro své včlenění do přírodně krajinářského parku s nádhernými scenériemi a bohatou dendrologickou sbírkou. Společně s vlastním zámeckým areálem tvoří vynikající komorní, estetické a sportovní prostředí.